OBECNÉ INFORMACE:

Zikova 4
166 36 Praha 6 - Dejvice

Tel: 224 351 111, Fax: 231 117 361
E-mail: rektor@vc.cvut.cz
www.cvut.cz

OSTATNÍ INFORMACE:

Typ školy: Veřejná vysoká škola
Školné: Neplatí se

FAKULTY:

architektury
dopravní
elektrotechnická
jaderná a fyzikálně inženýrská
Masarykův ústav vyšších studií
stavební
strojní

INFORMACE O ŠKOLE:

České vysoké učení technické v Praze je nejstarší technickou vysokou školou ve střední Evropě. V roce 1705 požádal Christian Josef Willenberg císaře Josefa I. o souhlas s vyučováním inženýrského umění v Čechách. Císař Josef I. císařským reskriptem z roku 1707 Willenbergovu žádost podpořil, úmysl však nebyl realizován. O devět let později Willenberg svůj záměr opakoval. Dekretem zemských stavů z 9. 11. 1717 byla profesura pro Willenberga ustavena a na leden 1718 stanoven počátek vyučování.

V roce 1803 císař schválil návrh na přetvoření inženýrské stavovské školy na polytechniku. Nová polytechnika, první ve střední Evropě, kterou koncipoval František Josef Gerstner, zahájila činnost v listopadu 1806 v budově, kde od roku 1786 sídlila i inženýrská škola, tj. v dnešní Husově ulici. Byla i nadále součástí pražské univerzity až do září 1815, kdy se stala i formálně samostatnou.

V roce 1863 byl vydán první statut školy. V čele polytechniky stál volený rektor. Studium dostalo pevný řád rozdělením do čtyř odborů: vodního a silničního stavitelství, pozemního stavitelství, strojnictví a odboru pro technickou lučbu. Čeština se stala rovnoprávným vyučovacím jazykem s němčinou. Od roku 1879 škola užívala ve svém názvu termín vysoká škola technická.

Pro konec 19. a začátek 20. století je charakteristický rozvoj školy v souvislosti se všeobecným rozvojem českého průmyslu. V roce 1909 počet posluchačů přesáhl 3000. Řada panovníkových rozhodnutí směřovala ke zvýšení prestiže technických vysokých škol v monarchii. V roce 1901 získávají techniky právo udělovat doktoráty technických věd, jejich rektorům od roku 1904 příslušelo po dobu výkonu funkce oslovení magnificence a rektorovi České vysoké školy technické bylo již v roce 1906 povoleno nosit čestný řetěz při akademických slavnostech. Tento vývoj dovršilo císařské nařízení o právu užívat stavovského označení "inženýr" těmi, jež vykonali na vysokých školách technických dvě státní zkoušky, zavedené říšským zákonem v roce 1878.

Po vzniku Československé republiky byl v srpnu 1920 schválen nový statut, který zaváděl novou organizaci školy. Její název se změnil na České vysoké učení technické, odbory vedené přednosty byly nahrazeny vysokými školami s děkany, rektor stál v čele akademického senátu. ČVUT mělo až do roku 1949 sedm vysokých škol: inženýrského stavitelství, architektury a pozemního stavitelství, strojního a elektrotechnického inženýrství, chemicko- technologického inženýrství, zemědělského a lesního inženýrství, speciálních nauk a obchodní.

Po násilném uzavření českých vysokých škol za fašistické okupace byla 4. 5. 1945 opět zahájena výuka na všech fakultách ČVUT. Počínaje školním rokem 1949/50 nastalo postupné rušení největší fakulty ČVUT - Vysoké školy obchodní. V roce 1952 se osamostatnily Vysoká škola chemicko- technologická a Vysoká škola zemědělská. Po roce 1960 mělo ČVUT čtyři fakulty: stavební, strojní, elektrotechnickou a dnešní fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou. V roce 1976 byla jako pátá zřízena Fakulta architektury. Po vzniku České republiky byla v roce 1993 založena jako šestá Fakulta dopravní.

České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) má nyní šest fakult: stavební (F1), strojní (F2), elektrotechnickou (F3), jadernou a fyzikálně inženýrskou (F4), architektury (F5) a dopravní (F6). Celkový počet studentů ČVUT studia bakalářského, inženýrského, doktorandského a studia při zaměstnání je cca 18 000.

V čele ČVUT stojí rektor, jmenovaný prezidentem České republiky. Rektor koordinuje pedagogickou a vědeckou činnost fakult. V jednotlivých oblastech činnosti rektora zastupuje pět prorektorů: pro pedagogickou činnost, pro vědecko-výzkumnou činnost, pro rozvoj, pro zahraniční styky a pro výstavbu.

Kromě šesti fakult a rektorátu jsou součástí ČVUT také pracoviště a účelová zařízení s celoškolskou působností: Masarykův ústav vyšších studií, Kloknerův ústav, Podnikatelské a inovační centrum, Vydavatelství (členěné na ediční středisko, audiovizuální a technické centrum (AVTC) a prodejnu technické literatury), Výpočetní centrum, Archiv a Správa účelových zařízení, která spravuje koleje a menzy.

INFORMACE O PŘIJÍMACÍM ŘÍZENÍ:

Uchazeči podávají přihlášky na jednotlivé fakulty. O přijetí ke studiu rozhoduje děkan fakulty. Termín podání přihlášek, forma, obsah a termín přijímacích zkoušek, výše poplatku za přijímací řízení a další údaje jsou uvedeny v informacích o jednotlivých fakultách.

Informace o přijímacím řízení jsou uveřejněny také na adrese: www.cvut.cz